02.08.2018 11:23

Zemřel herec Ilja Racek

Ve věku 88 let zemřel dnes v Praze herec Ilja Racek, dlouholetý člen Divadla na Vinohradech. Herec s těžko zaměnitelnou image hrál často i ve filmu, během své kariéry ztvárnil stovky převážně drobnějších rolí. Diváci si ho pamatují i z televize, kde účinkoval také v oblíbených seriálech Arabela se vrací, Náhrdelník, Hříšní lidé města pražského nebo Zlá krev.

Ilja Racek se narodil v roce 1930 v Praze. V mládí se věnoval loutkovému divadlu, po válce vystudoval herectví. Po absolutoriu začínal v roce 1950 v olomouckém divadle. Vojenskou službu měl odsloužit v Armádním uměleckém divadle, tedy u E. F. Buriana, kvůli špatnému kádrovému profilu skončil u černých baronů v Komárně. V roce 1956 se vrátil do Olomouce a pokračoval ve výrazných rolích - ztvárnil i nejslavnější shakespearovskou postavu Hamleta. O deset let později se vrátil do Prahy a v roce 1966 zakotvil v Divadle na Vinohradech. Tam strávil v angažmá takřka čtvrt století a později v něm pravidelně hostoval. Jeho hlas s osobitou dikcí také dobře znají rozhlasoví posluchači z mnoha her a pohádek.

Na plátně se poprvé objevil již jako konzervatorista v roce 1948, v 50. letech se objevil v několika vedlejších filmových rolích, jako byla například postava lékárnického synka Ludvíka Víky vyzývajícího svého spolužáka Ratkina na souboj ve filmové adaptaci Šrámkova Stříbrného větru. Po návratu do Prahy počátkem 60. let získal i svou první hlavní filmovou roli. Ač díky svým osobním postojům patřil k hercům, kteří byli v různých obdobích a zejména pak v normalizačních 70. letech záměrně opomíjeni, jeho největší filmovou postavou se stal komunistický novinář a funkcionář Julius Fučík v Balíkově adaptaci Reportáže psané na oprátce, uvádí databáze csfd.cz.

Ve vinohradském divadle ztvárňoval dramatické rváče a bouřliváky, kteří chtějí když ne bořit, tak aspoň předělávat svět, i psychologicky složité postavy zklamaných, zakřiknutých a psychicky narušených lidí. Hrál například ve Strindbergově Královně Kristýně, v Noci s leguánem od Tenesseeho Williamse nebo v Čechovových hrách. V roce 2008 byl za celoživotní mistrovství odměněn cenou Thálie.

Televize a film sice jeho talentu využívaly, ale až na výjimky jen v drobnějších rolích. Objevil se kupříkladu ve filmech Tarzanova smrt, Kdo chce zabít Jessii či Upír z Feratu. Výraznou byla jeho role upíra v televizním zpracování Stokerova románu Hrabě Drákula, kde díky svému uhrančivému vzhledu a síle svého psychologického herectví dokázal ztvárnit hraběte nanejvýš démonickým způsobem.

 

Autor článku: ČTK: hrm, snm, mha, zdroj fotografie: Fotofond IDU

Zemřel herec Ilja Racek

Zprávy

22.10.2025

Pozvánka na výstavu Karel Svolinský a Smetanovy opery

Výstava v Muzeu Bedřicha Smetany představuje scénografické dílo významného výtvarníka 20. století Karla Svolinského k operám Bedřicha Smetany. Ve výstavě je možné zhlédnout scénografické kresby, jež sloužily jako předlohy pro jevištní výtvarnou realizaci zmíněných titulů. Návrhy jsou doplněny dochovanými originálními kostýmy, modely scén a dobovými fotografiemi. Výpravy Karla Svolinského k operám Bedřicha Smetany patří k nejvýznamnějším výtvarným interpretacím děl tohoto hudebního velikána.

22.10.2025

Listopadová přednáška Teatrologické společnosti bude věnovaná divadelnímu plakátu

Jak se proměňoval divadelní plakát od první republiky po současnost? Přednáška Terezy Melenové představí publikaci V hlavní roli divadelní plakát, první ucelené zpracování historie českého výtvarného divadelního plakátu. Nabídne vizuálně bohatý pohled na jeho estetické proměny, specifický jazyk divadelní komunikace i tvorbu výrazných autorů v širším kulturním a historickém kontextu. 6. listopadu, 17:00 / Městská knihovna v Praze, Mariánské náměstí 1

21.10.2025

Ballet Prague Heritage: Nadační fond a Institut Pavla Šmoka zpřístupňuje unikátní archiv českého tance

Rok 2025 přináší Institutu Pavla Šmoka (IPŠ) nejen výročí, ale i nové začátky. Uplynulo padesát let od vzniku Pražského komorního baletu – souboru, který zásadně ovlivnil podobu moderního českého tance. Institut při této příležitosti představuje projekty, které propojují minulost s budoucností: digitalizaci unikátního archivu, sérii setkání s osobnostmi české kultury a putovní výstavu zachycující pět dekád tvorby souboru.