08.08.2024 12:02

Divadlo J. K. Tyla připomene výstavou divadelních plakátů život a dílo plzeňského rodáka, malíře a grafika Bedřicha Bartáka

Připravovaná výstava divadelních plakátů připomene život a dílo plzeňského rodáka, malíře a grafika Bedřicha Bartáka, od jehož narození v září 2024 uplyne 100 let.

Jeho tvorba je spjata s plzeňským Divadlem J. K. Tyla, kde jako scénograf a kostýmní výtvarník působil v letech 1974 až 1991.

Bedřich Barták se narodil 27. 9. 1924 v Plzni a jeho láska k divadlu se pravděpodobně začala formovat už v dětství. Není divu, Bedřich Barták pocházel z muzikantské rodiny – jeho otcem byl dirigent a dlouholetý šéf plzeňské opery Antonín Barták. Nesporné výtvarné nadání a touha po umění nasměrovala mladého Bedřicha na Státní grafickou školu do Prahy, kde po válce pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Už v době studií spolupracoval jako scénograf s divadlem svého rodného města. Tato spolupráce však byla záhy přerušena. Bedřich Barták byl v roce 1950 zatčen a v inscenovaném procesu odsouzen za „velezradu“ na 12 let těžkého žaláře do pověstných uranových dolů v Jáchymově. Když byl po 10 letech propuštěn v rámci prezidentské amnestie (1960), pracoval příležitostně tam, kde mohl alespoň omezeně uplatnit své výtvarné umění a schopnosti: byl písmomalířem, aranžérem, reklamním výtvarníkem. Během 60. let se pozvolna jeho práce přesunula opět na divadelní prkna, hostoval v Divadle J. K. Tyla, kde v roce 1975 získal trvalé angažmá a až do roku 1991 zde spoluvytvořil více než 175 inscenací.

Jako divadelní výtvarník se Bedřich Barták věnoval scénografické a zejména kostýmní tvorbě. I když navrhoval kostýmy i pro činohru, těžištěm jeho práce bylo hudební drama, především opera. Nedílnou součástí jeho divadelní práce pak byla také grafická tvorba v podobě návrhu a realizace divadelních pozvánek, programů a divadelních plakátů.

A právě plakátům je věnována připravovaná výstava, kterou pořádáme k nedožitému 100. výročí umělcova narození. Pro tuto příležitost jsme ke zhlédnutí připravili mimořádnou kolekci adjustovaných divadelních velkoplošných plakátů Bedřicha Bartáka v originální i reprodukované podobě, která bude úplně poprvé představena veřejnosti a která ve své celistvosti, už jenom tím, že se dochovala, představuje obrovský umělecký potenciál.

Bedřich Barták byl soudně kompletně rehabilitován v rroce 1990. Zemřel 20. března 1991. Dne 24. února 2019 byl Bedřich Barták v Praze vyznamenán ministerstvem kultury České republiky titulem Rytíř české kultury in memoriam.

Srdečně Vás zveme na vernisáž, která je naplánovaná na 5. září od 16.30 ve foyer Nové scény.

 

 

Autor článku: převzato z: https://www.djkt.eu/

Divadlo J. K. Tyla připomene výstavou divadelních plakátů život a dílo plzeňského rodáka, malíře a grafika Bedřicha Bartáka

Zprávy

31.03.2025

Přehled premiér v dubnu a festivalů v dubnu a květnu 2025

Zdrojem přehledu premiér českých divadel jsou hlášení zaslaná jednotlivými divadly a je výstupem z databáze Inscenace Virtuální studovny, kde jsou informace průběžně doplňovány a aktualizovány.

31.03.2025

Pozvánka na přednášku – Rukopis pod drobnohledem: Dvořákova Rusalka, op. 114

Přednáška představí vystavený originál málo známé skici Dvořákovy Rusalky. Dvořák si od konce roku 1899 až do 21. 4. 1900 pravděpodobně intenzivně pročítal libreto Jaroslava Kvapila a skicoval si první hudební motivy, které se dochovaly jak v jeho posledním z amerických skicářů (motivy z 2. jednání), tak samostatně na jednom listu notového papíru (motivy z 1. jednání). Datem 21. 4. začal vážnou práci na souvislé skice (v podobě particella), jak si poznamenal na její první list: „I. Dějství. Lesní žínky pak Vodník. Začal 21. 4. 1900 Antonín Dvořák.“

31.03.2025

Pozvánka na přednášku: „Divadlo, které má smysl kvalitou svého uměleckého tvaru.“ (Poznámky ke kritické osobnosti Evy Šormové)

Přednáška, jež se pokusí představit východiska a principy, na nichž Eva Šormová stavěla svůj kritický soud, vychází z prvních závěrů, nalezených při přípravě výboru autorčiných textů pro edici Eseje, kritiky, analýzy, pro níž Šormová připravila svazek Hilarův a Kodíčkův, a na jejímž založení, stejně jako na založení Teatrologické společnosti, se podílela.